"Jsem tak trochu netypický případ - mou hudební školou byl Kühnův dětský sbor, kam jsem začala chodit v deseti letech a tím jsem se dostala i na scénu Národního divadla. Setkání s hudbou a s naší první operní scénou mě naprosto zásadně ovlivnilo - byla jsem zkrátka rozhodnutá, že se "můzám" budu věnovat celý život. Nebyla to úplně jednoduchá cesta, ale stalo se...
Do "hudebky" jsem začala chodit až se svým tehdy pětiletým synem, který dodnes už jako dospělý s vděčností vzpomíná na svého prvního učitele na zobcovou flétnu - neskonale trpělivého a laskavého Vladimíra Petra. Tomu se podařilo vštípit mé ratolesti nejen lásku k hudbě, ale i povědomí, že pokud člověk chce něco umět, tak pro to zkrátka musí něco udělat.
Dneska sama v základní umělecké škole učím v ZUŠ V. Talicha Beroun, snažím se rozumět všem svým svěřencům, mám je moc ráda a doufám, že v nich zůstane alespoň malá stopa po mých pedagogických snahách. Pokud to bude třeba jenom to, že budou mít hudbu rádi, bude mi to stačit."